V rámci Milano Fashion Week už Prada svou kolekci začátkem roku představila, před nedávnem se oficiálně zveřejnila podoba kampaně (které se budu věnovat v následujícím článku) a jelikož ke třetí fázi, tedy ohmatání modelů, se JÁ nedostanu, považuju dnešek za vhodný čas pro souhrn kolekce.
Loňská podzimní Prada se mi (nepamatuji si ji, teď jsem si ji šla připomenout) líbila. Na první pohled hodně holé kůže - skoro všechny modely měly V-výstřih, často se našla odhalená stehna. Krásné plné barvy, sem tam metalické, z materiálů převažovala vlna. Snad jen většina kožených bot byla na můj vkus moc masivní.
Letos se za Pradu prošlo hned několik Victoria's Secret Angels (Miranda Kerr, Doutzen Kroes, Alessandra Ambrosio), objevilo se tam dost Australanek a nejvíc se asi mluvilo o obsazení několika "nehubených" královen runwaye - viz třeba již zmiňovaná Doutzen, na fotografii níže. To je zas trochu optimističtější vývoj, než jakém jsem před dvěma dny psala (http://skinnyglam.blogspot.com/2010/07/whitney-plus-size-model.html).
Celá akce se s posvěcením Prady dostala na jejich stránky i na youtube, jsou to dobré záběry, takže doporučuji okouknout.Byla jsem docela připravená nechat se ohromit. Ve výsledku jsem si ale jen vyzobala několik "líbí" kousků, přičemž na zbytek brzy zapomenu. Celková kompozice kolekce, ale i přehlídky samotné, byla evidentně laděna na sofistikovanou notu. Tomu odpovídá i výběr modelek - "veteránek." Některé kousky pro mě ale byly obtížně pochopitelné. Níže pár příkladů z obou skupin.
Tak především - naprostá většina jednobarevných kabátů v A-střihu mě naprosto uchvátila. Totéž platí pro podobné zimní šaty. Krásné detaily, skvělé "roládové" podkolenky a osvěžení v podobě barevných lodiček (často v malinovém odstínu, něco i v modré a lila). Dobrůtka.
Když už zmiňuji barevné kombinace, musím se přiznat, že několikrát se opakující spojení šedá-hnědá, zvlášť pokud se obě barvy vyskytovaly v metalické podobě, byla na mě trochu moc. Jednotlivé části modelu se díky tomu pomlátí a splynou v hromadu neurčité barvy a tvaru. Alespoň moje oko to s nimi dělá.
Kdyby Prada sídlila u nás, nejspíš by se za leitmotiv kolekce fall 2010 považoval "duch normalizace." Nejen díky retro brýlím a účesům á la Věra Čáslavská, ale především pro tu zvláštní, trochu depresivní, stroze emancipační atmosféru. Místo kabelek bych k některým kouskům přiřadila staré dobré síťovky. Tenhle vintage odér je ale pro některé modely vyloženě nosný. Nechat je někde stát bez kontextu, pes po nich neštěkne.
Zdaleka největší zklamání pro mě představoval prvek řasení na prsou u několika šatů. Jednak působil mezi některými unisex modely nepatřičně, a také byl vyloženě nepěkný... chci říct mnou vyloženě nepochopený. Nevypadá dobře ani z přímého pohledu, ale nevkusný je zejména z profilu. Pruh nastříkaný obří barevnou šlehačkou.
A-střih převládá i u kombinovaných, často vlněných, modelů. Jedno- i dvouřadé zapínání, důraz na kontrastní límce.
Jen telegraficky ke zbytku: podkolenky skvělé, botky oproti loňsku lehoučké a kabelek jsem si všímala jen z vlastního donucení, takže asi nic moc (překvapilo mě, jak málo "na stejné vlně" působily).
Pokud je pravda tvrzení, že Miuccia Prada těsně před přehlídkou v zákulisí prohodila slova: "Je to normální oblečení," lze jí dá letos celkem za pravdu. Tedy přehlédneme-li tu nepříjemnou záležitost s cenou těchhle obyčejných hadříků. Letošní podzimní Prada se určitě zařadí po bok toho nositelnějšího z high fashion. Zároveň se mi ale zdá, že míra luxusu, kterou na sebe to jméno váže, se tentokrát zhodnotila jen v jednoduchých modelech. Za jeden z jejich kabátků bych jim napřesrok klidně leštila všechny ty pradovský lakýrky. Pomineme-li těžko uvěřitelnou možnost, že některé ze vzorů a barevných kombinací se prostě letos nepovedly, mohu snad shrnout svůj komentář k poslední kolekci konstatováním, že do příštího roku se toho snad naučím dost, abych dokázala plně ocenit i komplikovanější kousky z téhle špičkové italské dílny.
Článek o Prada kampani 2010-2011 bude následovat.
0 komentářů:
Okomentovat